Kurs rychločtení

zatím to není celé a ještě k tomu to nepřevzalo správné formátování, tak to budu muset vymyslet jinak

Dovedete číst?

Texty tohoto článku jsou upraveny tak, aby vám pomohly provést diagnózu rychlosti nynějšího čtení – to je první důležitý krok k jeho zlepšení. Řekněte někomu aby vám odpočítal přesně 30 vteřin od okamžiku, kdy začnete číst pasáž, která následuje. Č těte svým obvyklým tempem, ani rychleji ani pomaleji než obvykle. Až vám po 30 vteřinách řekne dost, podívejte se na pravou stranu řádku, který jste právě četli, a udělejte kroužek okolo číslice. To je obvyklý počet slov, který přečtete za minutu. (Slova nejsou počítána po řádcích.) Potom pokračujte ve čtení.

Kolik času potřebujete?

Šetřete časem

Musíte zjistit své nejrychlejší tempo čtení. Požádejte opět někoho, aby vám odpočítal 30 vteřin, až začnete číst další část. Tentokrát čtěte co nejrychleji. Nepřeskakujte a nečtěte zběžně. Čtěte však tak rychle, jak jen dokážete. Až vám řekne dost, zakroužkujte číslici vpravo od řádky, kterou jste právě četl. Číslice vám poví, jak nejrychleji dovedete číst (počet slov za minutu s/m). Potom pokračujte ve čtení.

Začněte číst teď

Trojitá diagnóza

Už je načase, aby jste si uvědomil, že základní součástí exploze poznatků jste vy sám. Jaký jste čtenář? Následující diagramy, založené na zjištěních z kurzů rychlého a účinného čtení na Minnesotské universitě, vám poskytnou potřebné poučení. Podívejte se na ně dobře a získáte svůj vlastní přesný obraz o třech dimenzích.

Máte dvě měřítka – svou normální a maximální rychlost čtení. Zaneste tato čísla na příslušné místo do níže uvedené tabulky a vyplyne vám z ní vaše vlastní zhodnocení. Máte větší nebo menší problémy než jiní? Dále se přesvěčte o své pružnosti. Jak dopadáte tady? Až budete s výsledkem hotov, budete sebe znát jako čtenáře lépe než se zná většina lidí. Měl byste také přesně vypátrat, jak a kde najít další čas na čtení.

Tím se dostáváme ke klíčové otázce, jak si udělat čas, a to je něco zcela jiného než čas najít. Budete-li správně postupovat, využijete i nejmenších zlomků času, abyste získal 21 dalších hodin týdně pro sebe.

do        175 slov za minutu                               velmi špatná

            175 – 210                                           špatná

            210 – 240                                           slušná

            240 – 275                                           průměrná

            275 – 320                                           velmi dobrá

            320 – 400                                           výborná

            400 – s/m a více                                  výtečná

do        230 slov za minutu                               velmi špatná

            230 – 300                                           špatná

            300 – 330                                           slušná

            330 – 390                                           průměrná

            390 – 420                                           velmi dobrá

            420 – 500                                           výborná

            500 s/m a více                                     výtečná

Pro třetí kontrolu – a to kontrolu pružnosti – zapište obě čísla do příslušných řádků níže a odečtěte od sebe a pak si zkontrolujte, jaký je stupeň vaší nynější pružnosti.

Pružnost při čtení:

Maximální rychlost čtení:

Nejpomalejší rychlost čtení:

Odečtením získaný rozdíl:

do        50 slov za minutu                                 velmi špatná

            50 – 100                                             špatná

            100 – 125                                           slušná

            125 – 150                                           průměrná

            150 – 200                                           velmi dobrá

            200 – 300                                           výborná

Zrychlení

Nejcennější zboží je čas. Jak řekl jeden velmi zaměstnaný muž: Kdybyste věděli, kde bych dostal přístroj na natahování času, dal bych vám za to milion dolarů! Tento článek o čtení by vám měl dát právě to – nedocenitelný přístroj na natahování času.

Dělá se to takhle: Dejme tomu, že nyní čtete 250 slov za minutu. Čtete-li průměrně hodinu denně, bude pro vás zdvojnásobená rychlost znamenat týdně sedm hodin času navíc. Svých čtrnáct hodin čtení nyní stěsnáte do 7 hodin času. Jinými slovy, natáhněte svých obvyklých 7 hodin čtení týdně na 14 hodin. Dlouhodobě to znamená 365 hodin za rok. A navíc byste se měl snažit nejen zdvojnásobit, ale ztrojnásobit nebo čtyřnásobit rychlost svého čtení. Zkrátka, přidáte-li ještě 15 minut denně, vydá to celkem 21 hodin týdně navíc.

Tento článek má fakticky splnit trojí úkol: naučit vás natahovat čas, řešit problémy a rozšířit vaše zkušenosti. Tuto širokou perspektivu vyjádřil skvěle Carlyle slovy: „Všechno co lidstvo vykonalo, vymyslelo, získalo a čím jest, je uloženo jako v zázračné skříňce na stránkách knih.“

Jak toho ale dosáhnout? Tím že uvolníme brzdy! Ani by vás nenapadlo, když jedete vozem, abyste přitom zároveň brzdil, a to nožní i ruční brzdou. Vaše čtení je však pravděpodobně zpomalováno hned několika brzdami najednou.

Vracení k přečtenému

Jednou z brzd je vracení k přečtenému – častý pohled zpět na něco, co jsme už přečetli. Jako byste při chůzi každých pár metrů udělali krok zpět, což je sotva správný způsob, jak se rychle dostat zpět. Vracení se může být pouhý zlozvyk, nedostatek sebedůvěry, neznalost pojmů nebo vynechání slova nebo fráze. Jen si povšimněte, jak to dopadá se složitým souvětím, jako je toto, které je ještě zamotanější než bývají obvykle taková souvětí zamotaná, kdy se musí oči často vracet znovu a znovu. Takový velmi rozšířený zlozvyk samozřejmě brzdí rychlost čtení, chápání a výkonnost.

Fotografické zachycení pohybu očí asi 12000 čtenářů ukazuje, že studenti vysokých škol se v průměru po přečtení pouhých 100 slov patnáctkrát vracejí. Jsou na tom ovšem lépe než průměrný žák deváté třídy, který se vrací k přečtenému dvacetkrát. Zkrátka vracení spotřebuje asi šestinu nebo i víc vzácného času, který věnujete čtení, a to je hlavní brzdící faktor. Uvolněte tuto brzdu a okamžitě dosáhnete větší rychlosti čtení – o sto nebo i více slov za minutu. Výsledky z kurzů rychlého čtení ukazují, že vracení se sníží až o osmdesát procent, uvědomí-li si čtenář tento problém a drží-li se ještě dalších rad.

Vyslovování

Druhou brzdou při čtení je slabikování nebo vyslovování slov pro sebe. Když jsme se učili číst, učili jsme se vyslovovat slova, slabiky, nebo dokonce hlásky. Není tedy divu, že si zachováváme stopy tohoto zvyku, které nám později překážejí v rychlosti čtení. Abyste poznal, jak vyslovování zpomaluje rychlost čtení, čtěte tato slova pomalu, vyslovujte jednotlivé slabiky a hlásky.

Tiché slabikování pouhým pohybováním rtů snižuje tempo čtení na rychlost mluveného slova, pravděpodobně pod 200 slov za minutu. Jen si to ověřte a položte si při tichém čtení prst na ústa. Cítíte nějaký pohyb? Chcete-li se tohoto zlozvyku zbavit, položte si při čtení na rty prst, který vás na to upozorní.

Slabikování pohybováním hlasivek je mnohem častější a mnohem méně zřejmé. Jestliže se vaše maximální tempo čtení pohybuje kolem 300 slov za minutu, můžete se právem domnívat, že se dopouštíte tohoto druhu slabikování. Ověřte si to tak, že přiložíte lehce palec a ukazovák na krk na místě hlasivek. Jestliže při tichém čtení, pocítíte mírný pohyb, pak jste přišel na svou vadu a to je závažný krok k její nápravě.

Čtete slovo od slova?

Třetí hlavní brzdou je čtení slova od slova. Kdybyste chtěl přemístit 200 knih, určitě nepůjdete 200 krát, pokaždé s jednou knihou. Pravděpodobně půjdete desetkrát, pokaždé s dvaceti knihami. Tuto zásadu mějte jako čtenář na paměti.

Fotografie pohybu očí dokazují, že se oči při čtení pohybují po řádce tištěného textu trhaně, udělají celou řadu krátkých zastávek, aby umožnily přečtení textu po částech. Průzkum naznačuje, že dokonce i studenti vysokých škol, pokud nemají zvláštní výcvik, vnímají jedním pohledem jenom 1,1 slova. Je tedy zřejmé, že jedním ze způsobů, jak zdvojnásobit nebo ztrojnásobit tempo čtení, je naučit se vnímat jedním pohledem dvě nebo tři slova najednou, místo obvyklého jednoho.

To jsou tedy tři hlavní příčiny neúčinného čtení, tři brzdy, které jsou příčinou, že čtete hlemýždím tempem. Odstraňte je a uvidíte ihned výsledek. Uplatníte-li správně alespoň jednu jedinou klíčovou zásadu, dosáhnete také podstatného zrychlení.

Řešení

Každý úspěšný kurz zdokonaleného čtení vychází především ze zásady, že je nutno číst rychleji, než je člověku milé a pohodlné ať už je to kurz více nebo méně inzerovaný, a\´t je drahý nebo levný. Tato zásada automaticky sníží vracení se k přečtenému. Postupujete totiž vřed přiliž rychle, než abyste se mohli ohlížet zpět. Kromě toho máte méně času na slabikování, takže tento zlozvyk začne mizet. A konečně vás zvýšená rychlost fakticky nutí vnímat skupiny slov a nikoliv jen jednotlivá slova.

Začněte okamžitě uplatňovat tuto zásadu v rámci následujícího dvacetidenního plánu. Vyberte si k tomu snadnou a zajímavou knihu a každý den bez výjimky po 15 minut čtěte rychlejším tempem než je vám milé a nedělejte si hlavu z toho že jste třeba všemu neporozuměli. To se později zlepší, až získáte další zkušenosti a praxi v rychlém čtení.

Na závěr každého 15 minutového čtení požádejte někoho, aby Vám odměřil dvě minuty, takže získáte přesný počet slov, který zapíšete do dále uvedené tabulky.

Abyste zjistili rychlost čtení, spočítejte slova v typickém dvacetiřádkovém odstavci. Tento počet dělte dvaceti a dostanete počet slov v řádce. Počet slov přečtených za minutu zjistíte tak, že počet řádek přečtených za dvouminutový časový úsek dělíte dvěma a výsledek znásobíte průměrným počtem slov v řádce.

Jestliže vás toto čtení tempem rychlejším než je pohodlné neunavuje, přejděte k ještě rychlejšímu tempu a obětujte zatím chápání přečteného textu. Budete-li takto postupovat 10 dní, mělo by se to projevit žádoucím způsobem i v rychlosti chápání přečteného textu. Někdy se stává že zrychlení není tak značné, nebo se vaše tempo dokonce zpomalí. Kdyby však zpomalení trvalo déle než dva dny, pak se dost nesnažíte, necvičíte dostatečně rychlost čtení, kterou si chcete osvojit.

Údaje z kurzů na Minnesotské universitě ukazují, že tento dvacetidenní kurz naučí 72 procent účastníků dvojnásobné rychlosti čtení, 20 procent trojnásobnému a 8 procent dokonce čtyřnásobnému tempu. Nedosáhnete-li během 20 dnů žádoucího výsledku, pokračujte ve cvičení dál.

Vezměte si dále uvedený dvacetidenní diagram, zaneste tam svou běžnou rychlost čtení, jak jste ji už dříve zjistil. Potom si zvolte cíl. Jestliže nyní čtete 250 slov za minutu, dejte si jako cíl 500, 750 nebo 1000 slov za minutu, podle svého přání. Každý den pak zapište do tabulky počet slov za minutu – výsledek sledovaných dvou minut. Budete-li cvičit poctivě, měl byste získat až 21 hodin týdně navíc.

Výsledek – konečné tempo čtení:

Superrychlé čtení.

Při nynějším stavu exploze poznatků je zdvojnásobení nebo ztrojnásobení tempa čtení dobrý začátek. Nyní se musíte naučit dělat kvantitativní skoky, abyste obsáhl dvacetkrát nebo třicetkrát tolik tištěného materiálu aniž byste stupňoval tempo čtení – zkrátka číst rychleji, aniž byste rychleji četl. Abyste tento paradox pochopili, musíte si osvoit celou stupnici tří zvláštních metod – jak prohlížet, jak zběžně číst a jak letmo přehlížet. Tak se dostanete k jádru věcí, aniž byste se zdržovali cestou k něm.

Prohlížení

Prohlížení je zvláštní způsob zkratky, jež si klade za cíl poskytnout nejlepší možný přehled za co nejkratší dobu čtení. Tímto způsobem dokážete udělat obrovský skok vpřed, protože prohlédnete 20 až 30 článků v době, kterou normálně potřebujete, abyste přečetli jeden. Tato zvláštní technika vychází z určitých společných charakteristických rysů písemných sdělení.

U většiny článků nebo zpráv obvykle poskytuje titul nejlepší stručný souhrn obsahu. První odstavec obsahuje jádro zprávy a orientaci, co bude následovat. Hlavní úseky bývají obvykle vyznačeny mezititulky, jiné důležité pasáže zdůrazněny kurzívou, tučným tiskem, diagramy a tabulkami. Ve většině případů je v posledním odstavci buď shrnut obsah nebo uvedeny eventuální závěry a důsledky

Aplikujte tuto charakteristiku na konkrétní případy a budete přesně vědět, jak máte článek prohlížet. Přečtěte si titulek, první a poslední odstavec, všechny mezititulky, slova vytištěná kurzívou, diagramy a tabulky. Dá se říct, že takové prohlédnutí je jako konspekt, zhuštění hlavního obsahu do úhledné pilulky.

Systému prohlížení můžete použít i u knih. Zde si přečtěte titul, obsah, úvod nebo předmluvu. Pak prohlédněte každou kapitolu tak, jako byste prohlédli článek v časopise – titul, první odstavec, mezititulky, slova vytištěná kurzívou, diagramy, tabulky a poslední odstavec.

A nyní se zastavte, vraťte se, a dříve než budete pokračovat ve čtení prohlédněte si článek od mezititulku „Superrychlé čtení“ do konce. Jediné, co budete prohlížení číst, jsou části, které jsou vytištěny tučně. Přečtěte si je, pak se vraťte zase sem až na toto místo a pokračujte ve čtení.

Zběžné čtení

Druhou metodou superrychlého čtení, kterou si musíte osvojit, je zběžné čtení – pečlivé přečtení vybraných částí. Tato metoda rovněž vychází z určitých charakteristických rysů psaného projevu.

Zběžné čtení se soustřeďuje na společné rysy skladby odstavce.

Tak např. většina našeho čtení, podle odhadu 55 až 85 procent, je soustředěna ve vysvětlujících odstavcích, v nichž je hlavní myšlenka obvykle vyjádřena tématicky závažnou větou. V 60 až 90 procentech takových odstavců je tato závažná věta větou první. Dalším nejpravděpodobnějším místem je konec odstavce. Jestliže odstavec začíná závažnou větou, pak poslední věta obvykle opakuje nebo shrnuje aktuální myšlenku. Kromě toho poskytují určitá klíčová slova v celém odstavci další podrobnosti a rozvíjejí myšlenku. Zkrátka, stejně jako v tomto odstavci, přečtení jedné čtvrtiny slov vám poví podstatu věci.

Zběžné čtení vychází ze znalosti skladby věty

Doplňte tedy metodu prohlédnutí textu, jež zahrnuje přečtení titulu, prvního a posledního odstavce, mezititulků, slov vytištěných kurzívou, diagramů a tabulek, ještě zběžným přečtením. Všechny ostatní odstavce přečtěte zběžně. To znamená, že přečtete v každém odstavci první větu, pak vyberete rychlým tempem klíčová slova a přečtete poslední větu. Tuto techniku ilustruje předchozí odstavec. Vraťte se a přečtěte jenom slova vytištěná tučnými literami. Sami uvidíte, jak vyniklo všechno podstatné. Zběžné čtení je často třikrát až čtyřikrát rychlejší než čtení normální, závisí to na stylizaci a na délce odstavců. Zkušený zběžný čtenář kromě toho často získá víc vědomostí než průměrný čtenář. Rozvíjejte svou schopnost zběžného čtení tím, že denně přečtete záměrně tímto způsobem alespoň jeden článek.

Kdybyste se s tím však spokojil, neosvojil byste si význam zběžného čtení jako způsou zrychlení. Až budete plnit svůj dvacetidenní plán, budete se denně po 15 minut cvičit v rychlém čtení, ale vedle toho nejspíš budete několik hodin denně číst pomalu. Ale jak chcete očekávat pokrok, budete-li praktikovat víc pomalého než rychlého čtení?

Tak například, místo abychom přečetli důležitý článek o 3000 slovech rychlostí 200 slov za minutu, což je úkol na 15 minut, přečteme jej zběžně rychlostí 1500 slov za minutu a pak jej pročteme ještě jednou rychlostí 250 slov za minutu. Kombinace zběžného přečtení a normálního čtení obvykle vede k lepšímu pochopení obsahu a výrazně přispívá k dosažení rychlejšího tempa čtení.

Letmé přehlédnutí

Letmé přehlédnutí, třetí metoda superrychlého čtení, slouží rovněž dvěma účelům. Umožní vám jednak najít určité potřebné informace, jednak dosáhnout zrychlení.

Letmé přehlédnutí je metoda vhodná k vyhledání určité informace v záplavě tištěného textu – čili jak najít příslovečnou jehlu v kupce sena. Je to nejrychlejší nástroj vůbec. Začnete s takovými specifickými otázkami jako „Kdo vyhrál?“, „Kdy?“, „Kde?“ V mých universitních kurzech čtení studenti bez zvláštního výcviku nebo praxe zpočátku letmo přehlédnou text rychlostí asi 1300 slov za minutu. Jedna intenzívní lekce letmého přehlížení stačí, aby průměrný student dosáhl rychlosti 14000 slov za minutu, aniž na to doplatí přesností. Někteří studenti dokonce překročili hranici 25000 slov za minutu.

1.      Představte si detail. Každý si všiml, že když pohlédne na tištěnou stránku, ihned mu padne do oka jeho vlastní jméno. Tento psychologický fakt naznačuje jednu z cest, jak jak zajistit větší přesnost. Hledáte-li například datum, představte si přesně, jak bude vypadat. Musíte se usilovně soustředit. Jako další příklad si porovnejte následující obrazce. Kolik jich je stejných?
Slova „obrazce“ jsme použili, abychom vaši pozornost obrátili jinam, abychom vám zabránili vidět v ilustraci slovo. Nyní se znovu soustřeďte a uvidíte, že tu vystupují písmena „TIE“

2.      Využijte všech možných pomůcek. Hledáte li určité jméno, soustřeďte se na velká písmena. Další možnou pomůckou jsou synonyma, pomlčky, slova vytištěná kurzívou, uvozovky.

3.      Využívejte klíčových náznaků. Hledáte-li údaje o průmyslové výrobě například, přivede vás titulek Zprávy statistického úřadu k hledané zprávě.